Otava 2003

Kam pojedeme?
Kdeže loňské vody jsou…Po dlouhém dohadování a opakovaném hlasování /přelidněná Vltava s frontami na šlajsnách, hrachová Ohře, nebo dle internetu a teletextu nesjízdná Otava/ házíme korunou. Jak to dopadlo, si laskavý návštěvník naší stránky jistě přečetl nahoře. Pesimisté líčí v temných barvách, jak se nám bude prášit od pádel a že prý nejsou potřeba boty do vody, postačí nám holínky…

Tolik nás tu ještě nebylo!

Pondělí 18. 8. cesta za vodou
Obvyklé navazovací drama, z výše uvedeného počtu posádek a po připočtení samostatně splouvající veteránské sekce vychází neuvěřitelné číslo. Zaznamenáváme nový rekord v počtu lodí na vleku. Jízda za vodou rychlá, pak už řidič umně protahuje soupravu vlásenkou v Podrabském mlýně, houpeme se na třech po sobě jdoucích výmolech a jsme tady. Stavíme stany, část výpravy se autobusem vyváží do Horažďovic a přes Prácheň se pěšky vrací zpět, v Hydčicích pěšáci při spatření temných bouřkových mračen kupují lístky na vlak. Večer první a poslední vydatný déšť letošní vody.

Úterý 19. 8. stojíme pod Rabím
Návštěva hradu Rabí, průvodkyně neví, kde umřel Žižka. Ani kondorovi se dneska moc nechtělo, předvedl jen líný paragliding. Odpoledne výcvik nováčků, volejbal a lenošení.

Středa 20. 8. Rabí – Střelské Hoštice
Vodní stav nás donutil k jízdě bez bagáže, nakládáme ji do přistaveného náklaďáku a na lehko odjíždíme směr Střelské Hoštice. Cesta překvapivě jen s několikerým broděním. V Hošticích už zpola zbudovaný tábor /PJ + Káča cestující s bagáží se činili/ a uvařená polévka. K večeru druhý déšť letošní vody, zdaleka však ne tak vydatný, jak bychom potřebovali. U táboráku intelektuální hrátky.

Čtvrtek 21. 8. Střelské Hoštice – Slaník
Zápis v kronice /téměř nekráceno/:
7:30 Odchod do krámu – Mára vyslán
7:45 Nakoupena 1. várka potravin
7:47 Prohlídka řeznictví – nemaj kýtu ani plecko
8:01 První odvážné hlavy vylezly ze stanu /většina nabral a otáčky k latrínám/
8:10 Návrat z výsernic, rohlíky hozeny divé zvěři, snědeny zdaleka nebyly – zůstaly ještě k večeři
8:46 Vydán pokyn – T – 134 min
8:47 – 11:00 Balíme,…, balíme, …
9:00 Druhá várka nákupu – brambory, zelenina, papriky, citrony z Argentiny /španělské nebrat/, čaj, sýry…film do foťáku neměli dle náčelníkových představ
10:03 Rozhodnuto, že Čochtanka zůstává na pevnině a do dalšího tábořiště bude přesunuta autem
10:30 Nakládáme auto
11:00 Abfahrt…
11:06 Velké strouhání lodních kýlů. "Co vám ty lodě udělaly!"
11:30 Volej, jez, nosíme…
12:02 Volej, jez, nosíme…
12:48 Volej, jez, nosíme…
13:00 Volej se nekoná, ale svačíme – chleba, sýr, paprika /pár jich bylo pálivejch/, rajčata, salám a to červený navrch
13:41 Předseda má to svý jistý … břehulák…
14:04 Vašek s Péťou si pro zítra vysloužili slušivý náhrdelník … ve velkoměstě jim bude slušet
14:40 Volej, jez, velké nošení…
14:50 Vodní turistika
??:?? příjezd na tábořiště
??:?? Stavění stanů, večeře v plném proudu příprav, vodní lázeň. Konzumaci večeře předchází dosolování a přidávání česneku a marjánky + dojídání rohlíků zakoupených v 7:45
19:00 Píšem kroniku

Pátek 22.. 8. Slaník

Odpočinkový den. Před odchodem do civilizace spravujeme lodě. Bereme též perličkové koupele ve šlajsně, šlajsna zase bere Pepovy plavky. Neztratil však ani duchapřítomnost, ani autoritu. Pak většina výpravy vyráží směr Strakonice, zbylí si užívají klídek na tábořišti, střídáme opalovačku, opět perličkové lázně, v odpoledních hodinách příprava guláše – jedli všichni až na Davida – prý je nějaký řídký /rozuměj guláš – pozn. autora/.
A večer – to tu ještě nebylo – Martina a Petra ztrácejí Čochtana!!

Sobota 23.. 8. Slaník – Staré Kestřany

Zápis v kronice /lehce kráceno/:
Když je poté T+5, vydáme se na výlet. Cesta se nám trochu vleče Předseda když v lodi kleče Maruškou je vyděšen – prdne se a ručník utopen. Na Štěkni si svačíme, chleba s tvarohem se najíme. Pak už trénink na vodě. V místě kde se nejvíc točí, Vašek s Hakym, já /Zbyňďa/ s Márou, Efka svou loď vzhůru nohama smočí. Efka ale vyšroubuje a vesele dál jen pluje. Potom odjezd vše dle plánu, odjíždíme za bagáží. Pavla s Davidem pár kamenů z kestřanské peřeje sráží, Málem s sebou vzala Hanse z kamene.

Neděle 24.. 8. Staré Kestřany
Další den klidu. Dopoledne výlet za Žižkou do Sudoměře.

Odpoledne na tábořišti. Koupání, lenošení. Taky kultura - návštěva kestřanských tvrzí. K večeru nás opouštějí Hanka a Evička Beneška. Nalezen průvodní dopis, pak i sám Čochtan .
Milý Michale!
Již léta mě přenecháváš nepořádným a nešikovným vodákům, kteří se mnou často ošklivě zacházejí. Ve čtvrtek navečír však toto zacházení dosáhlo vrcholu. Div mě nepropili ve slanické hospodě a nebýt milovaných veteránů dodneška i do budoucna bych potupně visel nad tamější pípou. Naštěstí mě tito dobří lidé našli, vykoupili od výčepního a ujali se mě. Nemohl jsme jim však být dále na obtíž, a proto jsem je opustil. Zastesklo se mi však po Tobě, Efce a některých hodných vodácích. Jsem vám nablízku a tajně vás pozoruji, ač ze sucha, tak zprostřed vody. Pokud mě snad najdete, doufám, že učiníš přítrž takovému ošklivému zacházení.
Tvůj milovaný Čochtan.

Pondělí 25. 8. Staré Kestřany – Písek - Kolín
Bagáž s hlídači zanechána v Kestřanech, ostatní plují po vodě ku Písku. Rušivé momenty nebyly, mělčin taky málo. a pak už písecký volej. Svačina – co po týdnu zbylo, buřty s cibulí, vepřovka s cibulí, rybičky s cibulí. Časný odjezd, ale zanedlouho trčíme hodinu v koloně. Před sedmou šťastně v Kolíně

Ahoj na příští vodě.

Zapsal Michal + další účastníci zájezdu