Rakousko 18. - 22. 6. 2003

Účastníci: z řad veteránů Michal, Honza, Fík, Jandín, Petra, Wagi, Efka, dále Míra, Hanka, Lucka a Petr

Středa 18. 6. 2003:

Málkovic bus tentokrát řídí Vlasta, za busem táhneme vlek vypůjčený od skautů. Doufáme, že poslouží lépe než jeho loňský předchůdce, kterému praskl první svár už v Praze. Z Kolína vyjíždíme ve středu odpoledne, krátce po půlnoci už si steleme v kempu. Bus i vlek jezdily celé Rakousko v pohodě, Vlasta řídil taky v pohodě a navíc se staral o zásobování výpravy chlazenými nápoji.

Čtvrtek 19. 6. 2003

Jedeme Salzu. Začínáme na parkovišti asi dva km nad Wildalpenem, se svačinou v půli trasy dojíždíme do kempu. Počasí nic moc, leje, letos ani nejdeme na Wasserloch, natož pak, aby se někdo nechal přemluvit, že pojede Salzu ještě jednou!

Pátek 20. 6. 2003

Přejezd přes Altenmarkt, Hengstpass a Windischgarsten na Steyr. Nasedáme tradičně u vodopádu. Řeka má pěknou vodu, všichni jedeme jednou až k parkovišti u hospody, ale pořád prší, druhé kolečko absolvují už jen nadšenci. Na snímku Jandín a Wagi, kromě nich jeli podruhé ještě Michal, Efka, PJ a Vašek. Zvečera návrat do kempu.

Sobota 21. 6. 2003

V sobotu ráno téměř čistá obloha, jdeme do hor. Busem přejíždíme přes Grossreifling a Hieflau do Gesäuse, soutěsky na Enži. Na jejím začátku stavíme a jdeme se na řeku aspoň podívat. S respektem nahlížíme na desítky kubíků valící se zablokovaným řečištěm, tohle je tedy jen pro náročné. Zpět do busu, kousíček se vracíme, odbočujeme na Johnsbach. Popojíždíme ještě asi 10 km, pak domlouváme s Vlastou místo srazu a začíná šplhání do kopce. První cíl - Hesshütte.Stoupáme docela slušným krpálem, vlevo od nás Hochtor/2369 m/, pak už jen mírně přes horské louky kolem pasoucích se kravských stád k Hesshütte /1699 m/.

U Hesshütte svačinka, ve studánce točíme pitnou vodu do lahví, v Heshütte někdo pivo, někdo polífku, někdo kafe, ceny celkem přijatelné, tj. jen o málo vyšší než v některých krkonošských bufáčích, ale prostředí i personál výrazně přívětivější. Směr dalšího postupu - Vodopádovou cestou /Wassserfallweg/ k Enži. Pod chatou rozcestník, cedule praví "Nur für geübte". Zkusíme to. Začátek povlovný, když v protisměru potkáváme skoro osmdesátiletou babičku, jsme utvrzeni ve správnosti svého rozhodnutí. Příchod na skalní hranu nad Gesäuse nám ovšem bere dech, mezi větvemi nahlížíme do půlkilometrové hloubky.

Dva z nás sestup vzdávají a vyrážejí zpět přes Hesshütte do Johnsbachu. Ostatní pokračují, cesta se většinou plíží skalní rozsedlinou a je zajištěna žebříky a lany. Kdo se drží, nemůže spadnout. Závěr cesty téměř kýčovitý, procházíme kolem nesčetných vodopádů a díváme se, odkud jsme vlastně slezli.Na parkovišti už čeká Vlasta s chlazenými nápoji. Musíme se ovšem vrátit do Johnsbachu pro zbytek výpravy. Vysíláme tedy bus, ostatní vystupují u Enže a užívají si sluníčka a koupele.

Neděle 22. 6. 2003

V neděli znovu Salza. Počasí se už v sobotu vylepšilo, pohodová vyhlídková jízda, začínáme pod Wasserlochem. Nejprve tradiční skákadlo, pak teprve do lodí, jedem až do kempu, tady navazujeme a frčíme směr Kolín.

Resumé: Nádhera, za rok jedeme a jdeme zas!