Vodácký kurs Vltava 2005

Účastníci

Vzhledem k tomu, že nejdůležitější osobou na lodi je kormidelník /bez něj může jet rovně jen málokterá loď, zatímco bez háčka to svedou skoro všechny/, uvádíme kormidelníka zásadně jako prvního v pořadí. Háček následuje.

Neděle 4. 9. 2005 - den první

Cesta za Vltavou bez problémů, jedinou menší komplikací je utržený ventilek u kola vleku, ale na zbytcích vzduchu dojíždíme až ke mlýnu, před odjezdem busu kolo vyměněno tempem depa F 1. Za mechanika a pneumatický šroubovák zároveň je Pepa, za hever mužové z řad frekventantů a veteránů. Zabydlujeme se a vyrážíme na výcvik. Posádky se dělí dle výkonnosti na více a méně pokročilé a naprosté začátečníky, každá skupina cvičí ve vymezeném prostoru - nejzdatnější už dnes vypádlovali na peřej u svatého. Večer tradiční program - vyhlídka na Kraví hoře.

Pondělí 5. 9. 2005 - den druhý

Dopoledne výlet na Čertovu stěnu a do Loučovic. Fotografie z této části dne nemáme, oba fotografové zůstali na tábořišti u plotny. Dle svědectví očitých účastníků výpravy nebyla letos poprvé ve čtrnáctileté historii vodáckých kursů nikomu z řad frekventantů při přechodu Čertových proudů namočena ani tkanička!!
Krátce po obědě navlékáme vodáckou výstroj a jdeme do živlu, tentokrát všichni ke svatému. Cvičíme přejezdy a esíčka, některé posádky též vylévání lodi a opětné nasedání. Výcvik se postupně mění ve všeobecný výcvak. Na další část odpoledne se přesouváme k jezu a nacvičujeme splutí vyšebrodské šlajsny. Čochtan tentokrát loví i mezi veterány.
Večer další vycházka, tentokrát do kopců na jih od Vyššího Brodu - podél křížové cesty nahoru a Opatskou cestou dolů.

Úterý 6. 9. 2005 - den třetí

Dopoledne něco kultury /část výpravy odchází na prohlídku kláštera/ a něco sportu /zbylí volejbal na tábořišti/. V poledne rychlý oběd vzhůru na šlajsnu. Kolem druhé hodiny vyrážíme na cvičné splutí úseku Vyšší Brod - Veverky.Počasí nám stále přeje, pilujeme přejezdy a esíčka. U Herbertova na tamním velmi rychlém jazyku početné rozplavby a nevyhlášený boj o putovního Čochtana. Tréninkově bez bagáže jedeme herbertovský kanál, pak ještě kousek a u tábořiště Veverky nakládáme vše do objednaného busu a na vlek a vracíme se do Vyššího Brodu. Večer tentokrát bez procházky, pro službu na vaření však náročný. Zbyly brambory, budou placky.

Středa 7. 9. 2005 - den čtvrtý

Opouštíme vyšebrodské zázemí. Bagáž je konečně uložena v lodích a jedeme. Cesta bez rušivých příhod, Herbertov jsme natrénovali včera, jen rožmberská šlajsna tlačí některé posádky příliš blízko břehu. Pod šlajsnou svačina s výhledem na hrad a po čtvrté hodině přistáváme u Pískárny.

Čtvrtek 8. 9. 2005 - den pátý

Dnešní bude náročný, čeká nás cesta přes šest jezů. Začínáme retardérkou ve Větřní, přes drobné kolize některých posádek nikdo neplaval, stejně úspěšně si vedeme i na dalším u pomalované skály. Jez ve Spolí přetahujeme, krátká zastávka na nákup, další jez jedeme v singlu po koruně, u krumlovského gymnázia sprchujeme háčky a už brzdíme u Jelení lávky. Stěstí ve šlajsně zkoušejí jen jezdci v zavřených lodích, vítězíme 5 : 2. Svačíme a zdoláváme poslední kilometry k tábořišti. Vydatná česnečka proti případným upírům a fazole po bretaňsku nám zajisté dodají dostatek energie pro zítřejší etapu na Dívčí kámen.

Pátek 9. 9. 2005 - den šestý

Ráno nevypadá příliš optimisticky, vše v mlze, chvílemi dokonce drobně mží. Snídáme pečivo donesené přímo z pekárny a mlha se ztrácí. Balíme, veteráni se škádlí a opět za sluníčka vyrážíme. V cestě nám dnes stojí jen jeden jez - Zlatá Koruna. Háčci si opět odbývají důkladnou očistu, ale ve vodě se nakonec dobrovolně ráchají skoro všichni. Zbyvajích 10 km na Dívčák je záležitostí slabých dvou hodin, dívčí posádky jedou přímo, ostatní nabírají cestou dřevo. Netradiční večeře - část posádek těstoviny s houbami /nasbíráno už ráno/. Opouští nás jeden ze čtyř Michalů. Vzápětí přijíždí tradiční návštěva - někdejší němčinářka Radka. Dnešek byl náročný.

Sobota 10. 9. 2005 - den sedmý

Nejčasnější budíček - 7:00, musíme totiž stihnout vlak do Českého Krumlova. Daří se, prohlížíme zámek, pak se výprava dělí. Část odjíždí na tábořiště, zde kajakářský výcvik, příprava dřeva na poslední táborák a něco málo lenošení. Většina zůstává v Krumlově, prochází zámecké zahrady a pak město. Před čtvrtou jsme už zase pohromadě, vyrážíme na hrad a po večeři prolézáme štolu, která byla skoro před sto lety vykopána jako začátek přívodního kanálu k zamýšlené elektrárně. Pak poslední oheň.

Neděle 11. 9. 2005 - den osmý a poslední

Poslední balení a odjezd směr Boršov. Počasí nám stále přeje, na peřeji za Dívčákem točíme poslední záběry a nezadržitelně se blížíme k Boršovu. Poslední peřej, poslední jez, přenášíme a vzápětí vykládáme u mlýna bratří Zátků, od kterých jsme měli vrtule. Autobus už je zde, navazujeme, svačíme a pak už směr Kolín. Krátká zastávka u Hypernovy v Táboře, svačina prý byla příliš hubená. Před pátou přijíždíme ke škole, vykládáme, uklízíme, zdravíme rodiče a rozcházíme a rozjíždíme se k domovům. Ahoj příštím třeťákům. Ať vám počasí i všechno ostatní vyjde jako nám letos!

zapsal Michal
nafotili Hans a Majk