Stan nejlépe od renomovaného výrobce (např. Jurek - česká firma, šije v tuzemsku, ne v Asii, dále Coleman, Husky, ...), stanům za 1 200,- Kč z Kauflandu či Tesca se raději vyhneme, ty chrání nanejvýš před komáry, před pořádným deštěm sotva. Máš-li půjčený stan, zkus ho před odjezdem postavit; mj. přitom zjistíš, zda mu něco nechybí (třeba jedna tyč ze dvou, polovina kolíků či tropiko). Kdo svému stanu nevěří, přibalí igelit, kterým může odizolovat podlážku nebo přikrýt protékající stan shora. Uvnitř stanu máme jen suché věci, nikdy v něm nenecháváme potraviny, zejména sladkosti, ty patří do předsíňky nebo do barelu, myš se při cestě za tatrankou podlážky nelekne.
Stan se zpravidla do barelu ani loďáku nevejde, převážíme-li ho v igelitovém pytli (silném, ne odpadkovém; ke koupi např. v ZZN na Zálabí), balíme takto: složený stan do pytle, igelit zavážeme a teprve pak ukládáme do obalu na stan. Tyče a kolíky igelit nepotřebují, jim mokro nevadí.
Spacák je naopak bezpodmínečně nutno vtěsnat do vodotěsného zavazadla, nelze ho vozit samostatně vlodi, i kdyby byl vložen ve třech igelitových taškách. Kdo nevěří, ať to zkusí.
Nezbytná je pláštěnka (ale ne za dvacku jako výprodej z Tesca či Kauflandu) nebo gumák (gumákem se rozumí nepromokavý plášť, nikoli půl páru holínek), za nepříznivého počasí dobře poslouží i deštník (pláštěnku ale trvale nenahradí, třeba v lodi určitě ne). Boty, které alespoň nějaký čas odolávají vodě a vlhkosti (nejlépe kožené, před odjezdem řádně ošetřené impregnací). Čepice nebo šátek a brýle proti slunci, plavky, krém na opalování, ale taky teplé oblečení včetně pořádně dlouhého trika nebo mikiny (nejedeme na přehlídku, ale do přírody). Několik kolíčků, abychom za větrného počasí nehonili sušené prádlo po tábořišti a přilehlém okolí.
Barely a loďáky jsou vodotěsná zavazadla, ve kterých vodák převáží své oblečení, boty, spacák atd. Každý má svůj vlastní, dva do jednoho barelu nezabalí. Na prvním obrázku dva nejrozšířenější barely. Lepší je ten vlevo, protože je širší a nižší, takže se do něj lépe balí a navíc se vejde do většiny lodí napříč a zabere méně místa. K oběma barelům je nutné mít obě víka, přítlačné i šroubovací, viz obr. Modrý barel se širokým hrdlem je dobrý při balení, ale do lodi se vejde jen podélně.
Místo barelu lze samozřejmě použít i lodní pytel (optimální objem 80 l), dobré je vylepšit ho vloženým pytlem ze silného igelitu. Kdo chce loďák uchránit před odřením zvenčí, použije další pytel, třeba poštovní. Na drobnosti, které chceme mít v lodi stále při ruce (pláštěnka, peníze), dobře poslouží nádoba od pracího prášku nebo malířského nátěru, viz obr. Pozor, nemusí být úplně vodotěsná, proto zde raději nevozíme telefony, foťáky aj. předměty, které by mohla vlhkost zničit. Voda do lodi vstupuje nejen při cvaknutí, ale taky třeba za deště nebo při průjezdu šlajsnou či peřejí, viz obr.
Oblečení do lodi má být takové, aby rychle schlo (např. šusťáky bez podšívky), aby ho nebyla příliš velká škoda, když utrpí nějakou újmu na
své celistvosti, a aby chránilo nohy (kalhoty nejméně ke kolenům, lépe dlouhé!) před odřením o loď nebo kámen a spálením od slunce či kopřiv. Pláštěnku můžeme použít nejen na suchu, ale i na vodě.
Věnuj náležitou pozornost botám do lodi. Nikdy nevíš, kdy budeš muset šlápnout do řeky a co tam potkáš. Nemusí to být zrovna skleněný střep či plechovka od konzervy, zranit může i ostrý kámen. Pantofle a sandály opravdu nejsou vhodné, totéž platí pro obuv typu crocs, nedej na reklamu, která je doporučuje jako "ideální boty na pláž a do lodi", autor reklamy pravděpodobně nikdy nechytal loď v proudu a nemusel se opřít oběma nohama o dno.
Chceš-li mít nohy v relativním teple, kup si neoprénové ponožky (v Kolíně např. v prodejně sportovního a turistického vybavení na náměstí Republiky). Pro nákup si s sebou vezmi boty, které chceš nosit do lodi, a ponožky zkoušej do nich.
Více o vodáckých botách a nebotách v tomto článku časopisu
Pádler.
Chtít jezdit bez bot je kolosální pitomost, viz
Vočkův letecký den.
Vyrazit na vodu s jedním párem bot (I to už tady bylo a jaké to byly krásné kožené polobotky!) a chtít je používat do lodi a na suchu není o mnoho lepší.
Pokud se chystáš na zájezd brzy zjara, na podzim nebo na alpskou řeku, je nezbytný neoprén. Zářijová Vltava může mít svých 18 stupňů, ale alpská řeka klidně polovinu i méně.
Na školních zájezdech dostaneš školní materiál a nemusíš se tedy o nic starat. Jedeš-li samostatně, zvaž, co tě čeká, a podle toho se zařiď a vybav. Cestovky a vodácké půjčovny poskytují zpravidla vesty. Vézt si na letní Vltavu nebo Lužnici vestu není projev zbabělosti. Nikdy nevíš, jaké bude počasí, kolik vody naprší a jak se změní průtok. Vesta ti pomůže udržet se v případě cvaknutí na hladině a zachránit plovoucí materiál. V chladném počasí tě navíc zahřeje.
Samozřejmostí je používání vesty a zároven také přilby na jarních a podzimních akcích (Doubrava, Vavřinec), na tocích vyšší obtížnosti (od WW II včetně), při sjíždění šlajsen a při jízdě na zavřených lodích. Přilba musí především chránit, jak nám sluší, je vcelku vedlejší.
Drsný příběh o následcích použití nevhodné přilby si můžete přečíst na stránkách Hydromagazínu, pokračování tamtéž.